Minulý špatný výsledek je také výsledek, lze se od něj odrazit. Museli jsme tedy pátrat exaktněji. Zkusil jsem se obrátit na Katastrální úřad, zda se nedá zjistit, jak byly chaty přečíslované a jakému současnému číslu to z roku 1983 náleží. Hned první pohled vypadal nadějně, protože ředitelkou Katastrálního pracoviště Brno-město je paní Ing. Suchánková a ředitelem Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj je pan Ing. Kamera. Nedělám si legraci, můžete si to ověřit. Dvojice ředitelů Suchánková – Kamera musí být při hledání vynuceného bydliště pana Suchánka, konstruktéra kamery Admira duchovní zárukou úspěchu!
A skutečně, ochotná pracovnice nalezla v archivech ty správné doklady a jak mi říkala, nebylo to jednoduché, protože nějaká převodní tabulka s přečíslováním neexistuje. K tomu jsme dostali nějak další materiály, například parte pana Suchánka.
Tak jsme zjistili, že chata “byla napsaná” na paní Suchánkovou a to od 20. února 1947, což je pochopitelné, protože panu Suchánkovi jako továrníkovi komunisté majetek zabavili. Tak jim zůstala alespoň tato možnost někde bydlet.
Zorganizovali jsme vycházku k chatě, vyšlo nám to na Velikonoční neděli, počasí bylo příznivé.
Srazili jsme se na malém parkovišti pod Jelením žlíbkem u Brněnské přehrady a vyrazili těch pár desítek metrů k chatě.
Vzal jsem s sebou páně Suchánkovu Admiru, kterou jsem nedávno pořídil přes Aukro z Olomouce. Byl v ní založený film (bůhví jak dlouho), tak jsem ho na vycházce dotočil. Šance, že na něm něco bude je malá, ale co kdyby…
Noví majitelé sice za těch zhruba 33 let chatu (či zahradní domek) poněkud přestavěli, ale základní rysy zůstaly zachované.
Zastihli jsme jen souseda, který si sice na pana Suchánka pamatoval, ale po té době nám nebyl schopen nic zajímavého říct. Současný majitel na chatě nebyl, tak s tím jsme se do řeči dát nemohli, třeba na téma pamětní desky.
Kyslík využil klidné situace a chopil se preventivně uříznutého proutku, aby splnil velikonoční povinnost.
Po krátké poradě jsme vyrazili odvážně na okružní cestu do kopce, což proti svému očekávání přežil i Jiřik, zapřísáhlý nepřítel chůze. U Přístřešku nad Kozí horkou Miloš vybalil nedávno zakoupenou Kodakovu osmičku, kterou jsme lehce porovnali s osmičkou Suchánkovou.
Při sešupu zpět k přehradě jsem sice ještě vrčel kamerou, ale film byl už dávno na konci. Ale pocit to byl pěkný, stejně, jako vydařená výzkumná vycházka.
Josef Strubl, předseda
Dobrý den, zdravím všechny nadšence a obdivovatele našeho prastrýce pana Jindřicha Suchánka a děkuji za vaše úsilí nejen při pátrání po jeho chatě. My s manželem jsme tam byli naposledy téměř před 50 lety. Snad se nám také podaří se tam ještě jednou podívat.
Jarmila Jedelská