Jak jsme natáčeli znělku Arsfilmu

Protože nás filmování baví, nemohli jsme si nechat ujít možnost natočit znělku pro Arsfilm, který pořádáme, zvláště, když je nápad dostatečně šílený. A takový jsem dostal. Až dodatečně jsem si uvědomil, že náladou trochu odpovídá litografii Jakuba Obrovského nazvané Malířky v zahradě. I když to nebyla vědomá inspirace, možná zapracovalo podvědomí.

Malířky v zahradě

Nejdříve jsem se svěřil s nápadem Janu B., kterého jsem si představoval v roli krásného starého muže. Tomu se nápad líbil a přislíbil účast. Už jen sehnat krásnou malířku. To bylo někdy v únoru. Pak ale v dubnu dostal i s rodinou Covid a po vyléčení mi vše popřel a odmítl. Takže jsem měl jen nápad a žádného herce. Když jsem seděl někdy v červenci na pivě s fotografem Alešem Ležatkou, postěžoval jsem si na situaci a poptal se po vhodných modelech. Doporučil mi našeho společného známého, výtvarníka Františka Borovce. Ten telefonicky připustil, že by roli krásného starého muže zvládnul, přestože je mu teprve něco přes osmdesát.

Teď tu malířku, nevelkého vzrůstu, ale ženských křivek. Jak říká moje kamarádka Le, Náměšť nad Oslavou je zázračná a tak se mi podařilo na Folkových prázdninách domluvit její kamarádku Nin, se kterou tvoří dvojici modelek Le-Nin. Přestože je z dálných Čech, právě pobývala na prázdninách u tetičky a babičky na Slovácku. Máme týden na natáčení než odjede, nesmí pršet.

O kameru a další spolupráci jsem požádal zkušeného Michala Pandulu z filmové společnosti FOXYMON. Na natáčení jsem navrhl zahradu mého bratra. Šli jsme na obhlídku lokace. Jedna věc tam byla nepříjemná, na zahradu se může dívat celý jeden panelák. Michal navrhl chatu jeho strýce, což jsme jednomyslně schválili. Jenže při markýrování záběru jsme došli k závěru, že dívky potřebujeme z kompozičního hlediska dvě.

Tak jsme rozjeli pátrací akci, zapojili několik známých a členů klubu – bez výsledku. Až mi syn řekl, ať se zeptám Le. Ta mi telefonicky sdělila, že vzdálenost přesahující 200 km z jejího bydliště v kombinaci se zaměstnáním je nepřekonatelná, ale že má v Brně kamarádku M., která by snad byla ochotná se nezištně role chopit a shodli jsme se na tom, že ji vlastně znám rovněž ze zázračné Náměště a že jsem jí už někdy předloni na Oživeném zámku říkal „krásná malířka“. E-mail s odkazy na reference, zejména FOXYMONu, ji přesvědčily a slíbila, že s námi do toho jde.

Skvělé, teď ještě počasí. Už ve stanovený natáčecí den, který jsme vybrali podle rosničkářské předpovědi jako ideální, mi krásná malířka M. ráno psala, co hodláme dělat s tím deštěm? Protože jsem e-mail četl až kolem poledne, kdy se obloha protrhala, hrdě jsem jí odpověděl, že to není problém, že prostě poručíme větru dešti. Předčasně. Odpoledne začalo opět poprchávat. Natáčení mělo proběhnout po setmění. Odvážně jsme všichni přijeli na plac, zejména za pomoci Jiřika Donného, který se ochotně ujal automobilní logistiky.

Michalova žena Helča s grácií zastala dvojí funkci cateringu a maskérky. František Borovec dodal vlastní portréty.

S vidinou, že všechny lidi dohromady už znovu nedáme, jsme začali s Michalem vymýšlet náhradní řešení pod párty-deštníkem firmy Kofola.

Ale světe div se, počasí si asi přečetlo předpověď, která prorokovala narůstající déšť a napotvoru předpovídačům déšť ustal.

Rychle nachystat světla! Hned první zapnutý reflektor okamžitě vyhodil pojistky. Michal propadl mírné depresi, protože prý boďák ještě před chvílí svítil a opravdu do něj nenapršelo. Ale měli jsme s sebou ještě plno světel s klasickými fotožárovkami bez halogenů. Nasvítili jsme.

Ještě se ukázalo, že došlo k informačnímu šumu, takže místo dvou malířských stojanů máme jen jeden. Domnívám se, že to byl Jiřik, kdo řekl něco ve smyslu, že jen zbabělci se vracejí pro zapomenuté věci, ale tvořiví improvizují. Toho jsme se přidrželi a poměrně složitý dlouhý záběr, který bude tvořit znělku, několikrát natočili. Sláva, už jen ozvučit.

Při loučení před odjezdem mě překvapilo, že nám děvčata, která asi dvě hodiny prochládala v sychravém počasí oděná v rouše Evině, děkovala za pěkný večer.

Pak zase začalo pršet.

Kdo chce znělku vidět, musí přijít na Arsfilm!

Josef Strubl


PS

Po proběhnutí ročníku zde umisťujeme popisovanou znělku:

Napsat komentář